Zorka Ságlová /1942–2003/ patří díky své inovativní a originální tvorbě k inspirativním a nepřehlédnutelným autorům 2. poloviny 20. století. Její práci můžeme plně sledovat a hodnotit až v časovém odstupu, protože mezi lety 1970–1988 byly její výstavy tehdejším establishmentem zakázány. Důvodem zákazu byla její undergroundová činnost ve spojení s hudebními skupinami The Plastic People of the Universe a The Primitives Group, ve kterých působil také bratr umělkyně, Ivan „Magor“ Jirous, a odvážná výstava s názvem Někde něco v Galerii Václava Špály, uskutečněná v Praze v roce 1969. Výstava v Galerii Závodný je uspořádána díky Janu Ságlovi a Romanu Malivánkovi, kteří umožnili práci s rozsáhlým pozůstalostním souborem. Instalace si výběrově všímá několika cyklů autorčiných prací tak, aby bylo možné zaznamenat soustředěný a ojedinělý tvůrčí přístup založený na autenticitě, materiálové různorodosti, happeningových a land-artových projektech, které formou fotografií dokumentoval Jan Ságl.